Z únorové procházky
Únor, měsíc klidu a odpočinku. Konečně se prodlužují dny a příroda se připravuje na jaro. Za teplých dnů, když vysvitne ostré slunce, prohřeje vzduch a skrze větve stromů prosvítají jeho paprsky, můžeme slyšet zpívat probouzející se ptáky. Nejkratší měsíc pomalu končí, zatím však příroda stále dřímá v objetí zimy a tak i na snímcích jsou vidět na kost zmrzlé houby jako penízovka sametonohá a po mrazech zničená hlíva ústřičná. A další druhy rostoucí na kmenech živých i odumřelých stromů - březovník obecný /Piptoporus betulinus/, troudnatec kopytovitý /Fomes fomentarius/, troudnatec pásovaný /Fomitopsis pinicola/ nebo síťkovec načervenalý /Deadaleopsis confragosa/ a z větviček v půdě rostoucí choroš zimní /Polyporus brumalis/, které jsou k vidění celoročně.
I hlíva hnízdovitá /Phyllotopsis nidulans/, která je uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii NT jako téměř ohrožený druh. Ač tuto živě oranžově zbarvenou houbu nacházím na Vysočině poměrně často. Faktem je, že roste roztroušeně v menších trsech, většinou na listnáčích a v chladných měsících roku tj. září – březen, ponejvíce na podzim a někdy vydrží „zamražená“ až do jara. Některé zdroje ji nevím proč udávají jako jedlou (mj. nelibě voní), ale ruku na srdce, radši bych dal přednost jakékoli jiné opravdu jedlé a chutné hlívě. Také proto, že na stromě jí to zkrátka sluší nejvíc.
Tak si popřejme především pevné zdraví, klid a optimizmus, také trochu toho svobodnějšího dýchání a doufejme, že se brzy dočkáme vytouženého jara a spousty krásných procházek nejen v naší přírodě.