Z přednášky „Houby rašelinišť“
V pátek 23. září 2022 se v Malovaném sále Muzea Vysočiny uskutečnila přednáška Ing. Jiřího Burela „Houby rašelinišť“. Mimo jiné jsme se dozvěděli a mohli si prohlédnout na krásných obrázcích, že:
rašeliniště představují unikátní mokřadní prostředí; mechorosty a rašeliníky mají schopnost na konci neustále dorůstat, zatímco spodní části odumírají a dochází k ukládání těchto odumřelých rostlinných zbytků, které se ve velmi vlhkém prostředí s nedostatkem kyslíku špatně rozkládají, hromadí se a dávají vzniknout rašelině, ve které se daří různým rostlinám, ale i houbám. Růst hub a jejich druhové složení je závislé na jednotlivých stanovištích a druhu rostlin, s nimiž vyrůstají jako saprofyté, saproparazité, nebo tvoří mykorhizu na již zarůstajících místech s keři a nízkými stromy.
V naší přírodě se vyskytuje několik různých typů rašelinišť, a to podle způsobu získávání vody. Jsou to:
- vrchoviště - nejznámější a nejvýraznější typ rašeliniště, jsou doplňovány dešťovou vodou, vyznačují se i několik metrů hlubokou vrstvou pravé rašeliny;
- slatiniště - vzniká v zamokřených terénních sníženinách a v okolí pramenů, bývají doplňovány mineralizovanými podzemními vodami;
- přechodová rašeliniště - jsou doplňovány srážkovou i podzemní vodou, vznikají buď samovolně, nebo vývojem ze slatinišť.
Nejčastější jsou rašelinné a podmáčené smrčiny - jejich typickým znakem je bohaté mechové patro a často obklopují prameny, ale existují i rašelinné bory, březiny atd.
Poté nám přednášející představil tabulky obsahu dusíku v souvislosti s pH a označení, kam jednotlivá rašeliniště spadají.
Přednáška byla koncipována jako přehled indikačních druhů pro habitat 7140 Přechodové rašeliniště a třasoviště (tj. „bezlesé rašeliniště“) a pro habitat 91D0 Rašelinný les a to s uvedením statusu daného druhu v těchto habitatech, tedy jak často se daná houba na něm vyskytuje, zda se jedná o diagnostický či dokonce vzácný druh.
Následovalo padesát druhů rašeliništních hub, ze kterých jsem vybral namátkou několik krásných pokladů naší přírody, protože houby vázané na rašeliniště patří k nejohroženějším v ČR i v Evropě.
Vzácnější vřeckovýtrusá houba jazourek srstnatý /Trichoglossum hirsutum/ je uvedena v Červeném seznamu v kategorii EN - ohrožený druh. Plodnice je rozdělena na plodnou horní část a sterilní třeň, který je pokrytý drobnými chloupky připomínajícími srst (odtud název houby).
Mecháček laločnatý /Arrhenia lobata/ je vzácná jarní houba, která parazituje na meších (hnědých) z čeledi rokýtkovitých a je nápadný žilnatým a zároveň průsvitným hymenoforem.
Vzácnou a krásně zbarvenou holubinkou byla holubinka rašelinná /Russula helodes/. Patří mezi zvláště chráněné druhy v kategorii kriticky ohrožený, je uvedena v Červeném seznamu makromycetů.
V Červeném seznamu v kategorii NT je též uvedený pavučinec rašeliníkový /Cortinarius chrysolitus/ - tento hnědoolivový pavučinec má klobouk připomínající opracovanou kůži a na bázi je jeho plsť bělavá s modrým nádechem. Roste nejčastěji pod břízami a smrky.
I límcovka očesaná /Stropharia hornemanii/ je velmi vzácná houba, uvedená jako ohrožený druh EN v Červeném seznamu. Je velmi masitá a prakticky nezaměnitelná díky kombinaci ekologie, šupinatosti, barvy lupenů a pokožky klobouku.
Na bazických slatiništích bychom mohli najít houbu, která byla i na pozvánce na tuto přednášku, a je jí prášivka bažinná /Bovista paludosa/. Vzácná břichatkovitá houba uvedená též jako ohrožený druh v kategorii EN. Vysočina je jednou z mála recentních oblastí výskytu této houby v současnosti u nás.
Nechyběly ale ani čepičatky, třepenitky, lysohlávky, voskovky a jiné typické druhy vázané na rašeliník či rostoucí na rašeliništích (i choroše), často s doprovodnou informací, v jakých oblastech ČR nejčastěji na rašeliništích rostou. Jihlavská bezlesá rašeliniště a i rašeliniště Žďárských vrchů jsou z tohoto ohledu velmi cenné.
Není houbaření jako houbaření. Někdo se pohybuje po pevné zemi a sbírá hřiby, jiný se vrhne se stativem a fotoaparátem do mechů plných vody a pohybuje se v neznámém vlhkém terénu, kde se pod nohama kolébavě pohybuje půda, a fotografuje v hejnu komárů proto, aby nám ukázal, jaké krásné a vzácné druhy hub rostou v rašeliništích. Děkujeme Jiřímu za poutavou prezentaci a za překonávání překážek, které pro nás podstupuje.