Únor 2025
Začátek února přinesl studené počasí. Sněhových srážek bylo minimum, často svítilo slunce, ale objevovala se inverzní mlha a nízká oblačnost. Noční teploty klesaly pod bod mrazu a přes den se jen mírně oteplovalo. Nejchladnější období zimy nastalo ke konci druhého únorového týdne, kdy do Česka pronikl arktický vzduch. Noční mrazy byly velmi silné a při jasné obloze a sněhové pokrývce teploty klesaly hluboko pod nulu. Zato přes den bylo slunce docela příjemně cítit na tvářích. Ke konci měsíce se počasí začalo měnit – přibývalo srážek, oblačnosti a teploty zůstávaly již mírnější.
I při našich zimních vycházkách do lesa nás stále provází řada zajímavých druhů hub, které dokážou přežít v chladném období. Mezi nimi vynikají různé druhy outkovek a další dřevní houby, které zaujmou svou pestrostí tvarů a barev. Kromě nich lze v lesním podrostu nalézt i barevné vřeckovýtrusé houby, které i v zimě dodávají přírodě trochu živých barev.
Outkovka hrbatá /Trametes gibbosa/
Tato houba je běžným obyvatelem okolí potoků a řek, kde ji nacházíme po celý rok na mrtvém dřevě listnáčů. Outkovka hrbatá je houbou, která vytváří jednoleté nebo víceleté plodnice, jež mohou růst jednotlivě nebo ve skupinách, často ve vrstvách nad sebou. Klobouky těchto plodnic jsou polokruhovité nebo vějířovité, připojené k substrátu, o šířce 5–25 mm. Povrch je hrbolatý, v mládí plstnatý nebo sametový, bělavý, později šedavý a někdy zelený od řas, zde momentálně zmrzlý. Rourky jsou bělavé, u starších plodnic šednoucí nebo okrové. Póry jsou v mládí nepravidelně oválné, později se mění na eliptické až labyrintické. Dužnina je bílá až šedá, pružná, postupně ztvrdne na korkovitý materiál, přičemž nemá žádnou výraznou vůni. Výtrusný prach je bílý. Praktické využití pro kuchyni nemá.
Outkovka chlupatá /Trametes hirsuta/
Další zástupce rodu Trametes, který je často přehlížen. Je to druh dřevokazné houby, jejíž plodnice jsou jednoleté a kloboukaté. Objevují se jednotlivě nebo v malých shlucích, skupinách nebo řadách nad sebou, přičemž klobouky mohou srůstat. Její klobouk dosahuje šířky 20–120 mm a má polokruhovitý tvar. Na povrchu je chlupatý, v mládí bílý nebo krémový, postupně šedne nebo hnědne a často se na něm vytvářejí soustředné pásy. Ve stáří může mít zelené zbarvení od mikroskopických řas. Rourky jsou krátké, 1–4 mm dlouhé, bělavé až nažloutlé, a mají drobné okrouhlé póry (3–4 na mm). Dužnina je v mládí bílá a pružná, s věkem ztvrdne a stane se křehkou. Výtrusný prach je bílý nebo nažloutlý. Tato houba roste hojně na odumřelých i živých listnatých stromech jako jsou bříza, osika nebo třešeň, a její plodnice lze nalézt celoročně.
Je to nejedlá houba.
Outkovka pestrá /Trametes versicolor/
Outkovka pestrá je jednoletá kloboukatá houba, která roste na odumřelém dřevě listnatých stromů (dub, buk, bříza, třešeň), ale vzácně i na jehličnanech nebo živých stromech. Plodnice jsou bez třeně, výjimečně polorozlité, a často tvoří bohaté trsy s klobouky srůstajícími vedle sebe a střechovitě nad sebou. Mladé plodnice mohou mít tvar hrbolatého povlaku s náznakem pórů.
Klobouk je vějířovitý, o šířce 20–80 (100) mm, v mládí masitější, v dospělosti tenčí. Na svrchní straně je sametový a pásovaný v různých barvách- hnědé, žluté, okrové, rezavé, modrošedé či šedočerné. Okraje klobouků bývají světlejší a zvlněné. Rourky mají drobné bílé až krémové póry. Dužnina je bělavá, kožovitá. Výtrusný prach je bílý. Plodnice se objevují po celý rok. Outkovka pestrá je známá pro svou léčivou hodnotou – obsahuje látky, které podporují imunitní systém. Její dřevnaté plodnice sice nejsou jedlé, ale v tradiční medicíně se využívá k přípravě čajů a výtažků. Je jednou z nejhezčích hub zimního lesa a vždy potěší svým krásným vzhledem.
Minulý měsíc jsme se seznámili se síťkovcem načervenalým a tento měsíc mi přišel do cesty síťkovec trojbarvý /Daedaleopsis tricolor/. Tento druh vytváří jednoleté kloboukaté plodnice, které rostou často ve skupinách, vedle sebe nebo střechovitě. Klobouk měří 20–60 mm, je polokruhovitý až vějířovitý, připojený bokem k substrátu. Povrch bývá hrbolatý nebo vrásčitý, nejčastěji tmavě rezavě hnědý až červenohnědý s páskováním. Rouško je tvořeno lamelami, které jsou většinou neoddělené. V mládí je bělavé, při poranění zhnědne a u dospělých plodnic je hnědavé, někdy s načervenalými hranami. Dužnina je tuhá, korkovitá, šedohnědá, bez vůně, výtrusný prach je bílý. Síťkovec roste na odumřelých větvích listnatých stromů, nejčastěji na třešních, břízách nebo lípách. V posledních letech se jeho výskyt rozšiřuje.
Ohnivec rakouský /Sarcoscypha austriaca/
Tato krásná vřeckovýtrusá houba je jedním z nejvýraznějších druhů zimního období. Její sytě červené pohárovité plodnice vynikají v šedohnědém podrostu, kde rostou především na rozkládajících se větvičkách listnatých stromů. Ohnivec rakouský bývá zaměňován s příbuzným ohnivcem šarlatovým, od kterého se liší mikroskopickými znaky. Přestože není běžně konzumován, některé zdroje uvádějí jeho jedlost po tepelné úpravě. Jeho nález je však především estetickým zážitkem, který potěší každého.
Drobná jehnědka olšová /Ciboria amentacea/ je nenápadná, ale zajímavá houba, která roste na tlejících jehnědách olší, lísek, vrb a topolů. Její plodnice je rozdělena na klobouk a třeň. Klobouk měří 4–10 (15) mm, má kulovitý tvar, který se postupně mění na polokulovitý až téměř plochý. V mládí je zbarvený rezavě hnědě, později přechází do okrové barvy a stává se průsvitným. Vnitřní výtrusorodá vrstva klobouku je hladká, zatímco vnější část je bělavě ojíněná, s okrajem, který bývá v mládí vločkatý a později může být rozpraskaný nebo zvlněný. Třeň je tenký, někdy zakřivený, často má světlejší zbarvení než klobouk, ale na bázi bývá tmavší. Dužnina je voskovitá. Tato houba roste brzy na jaře, často již koncem zimy, a objevuje se v malých skupinách. Pozorování chce trpělivost a dobré oko, ale při bližším pohledu odhalí svou jemnou krásu.
Milí přátelé lesa, i v zimě je v lesích mnoho krás k objevování. Ať už se vydáte hledat outkovky, ohnivce nebo jiné houby, přeji Vám mnoho radosti z každého nálezu. Snad už se dočkáme i přívětivějšího počasí. Hodně zdraví a pohody.