Únor 2024
Únor pro mnohé z nás znamená příslib blížícího se jara. Dny se zvolna prodlužují, slunce stoupá na obloze výš, a každým dnem se zdá, že přibývá světla i tepla. Pomalu se probouzející přírodou se nese zpěv ptáků, mrazivá zima ustupuje a s ní i chladné stíny. První květiny se chvějí v chladném vánku a díky nadprůměrně teplému únoru se na většině území začaly objevovat první jarní houby. Ačkoliv houby, které v této době občas nacházíme, nejsou vhodné pro konzumaci, jejich nalezení přináší o to větší radost. Například rozkvetlé ohnivce jsou stále vděčnými objekty pro fotografy všech generací a nejednou jsem četl, že se ohnivce mohou přidat do polévek a salátů.
Na spadlých smrkových šiškách se objevila spousta drobných a jedlých plodniček penízovky smrkové /Strobilurus esculentus/. Upřednostňují šišky částečně nebo úplně ponořené v půdě a občas se objevují i na podzim, v období od října do listopadu. Je běžná, zejména ji najdeme v nižších pohořích a pahorkatinách.
Podobně se vyskytují na borovicových šiškách plodničky penízovky provázkové /Strobilurus stephanocystis/, které obvykle leží ponořené v půdě, pod borovicemi v lesích a v městských parcích, či dokonce pod jednotlivými stromy. Nejvíce se objevují od dubna do května, ale plodnice mohou být pozorovány i na podzim. Třeň je hladký, barvy okrové až žlutookrové, s bělavou částí pod kloboukem, přecházející k okrově hnědé a ochmýřené bázi. Je pevný a pružný, často má dlouhé kořínky- podzemní část může být delší než část nadzemní.
Xeromphalina campanella nazývaná také něžným názvem kalichovka zvonečková, roste hojně od března do prosince na starých ztrouchnivělých pařezech a kmenech jehličnanů porostlých mechem. Často ji nalezneme ve skupinách nebo trsech v oblastech s výskytem smrků.
Větší lupenatou houbu, kterou můžeme v tomto období nalézt taktéž na pařezech, je houževnatec přivázlý /Neolentinus adhaerens/. Roste od podzimu do jara na padlých kmenech jehličnanů, zejména smrků a jedlí, v přirozených lesích, v pahorkatinách až horských oblastech. Má lupeny s vykrojenými až sbíhavými okraji, jsou tlusté, bělavě krémové až nažloutlé, s mírně zubatým ostřím, lepkavé a někdy pokryté pryskyřičnatými kapkami, stárnutím získávají hnědé skvrny.
Škrobnatec jedlový /Aleurodiscus amorphus/ má plodnice, které jsou jednoleté, polokulovité, o průměru 2–10 mm a silné až 1 mm. Zpočátku mají tvar polštářku, později se stávají ploché, obvykle s vyvýšeným okrajem, někdy i miskovitého tvaru. Často rostou ve velkých skupinách a někdy se sousední plodnice spojují do větších ploch. Spodní strana plodnic široce přirůstá k substrátu, zatímco bělavý okraj zůstává volný. Rouško na horní straně plodnic je jemně zrnité až moučnaté, oranžové, s růžovými nebo okrovými odstíny. Dužnina je voskovitá, později kožovitá, bílá. Má nevýraznou vůni a chuť. Tento druh roste téměř výhradně na větvích jedle.
Kropilka rosolovitá /Dacrymyces stillatus/ je běžná vřeckovýtrusá malá houba s plodnicemi dvojího tvaru, které jsou žluté až oranžové barvy. Plodnice pohlavního stádia (teleomorfa) jsou nepravidelně polštářovité a světle žluté.
Nepohlavní stádium (anamorfa) je oranžové, s trochu menšími, více nepravidelnými a široce přisedlými hrbolky. Roste na vlhkých spadlých větvích jehličnanů, pařezech a kmenech po celý rok, včetně zimy. Často vyrůstá z drobných prasklin ve dřevě a mnohdy v řádcích. Pokud v lese uklouznete po mokrých větvích, bývá na vině právě tato houba.
Houba známá jako dřevomor červený, vědecky nazývaná /Hypoxylon fragiforme/, má plodnice ve tvaru polokoulí až bochníků, které jsou v mládí červenavé a postupně černají a mají rovnoměrně bradavčitý povrch. Výtrusný prach je černý. Obvykle se vyskytuje na nedávno odumřelých nebo pokácených kmenech a větvích buků, a to po celý rok.
Přeji Vám, přátelé, mnoho teplých slunečných dní, dostatek energie pro Vaše oblíbené aktivity a hlavně pevné zdraví.