Růst hub v červnu aneb aktuální zprávy z lesa

Nadprůměrně deštivý červen přinesl to správné vlhko a s ním konečně i růst hub. Nejsou to sice nějaké houbařské žně, neboť se množství úlovků liší místo od místa, ale na některých lokalitách si již houbaři mohou přijít na své. Kůrovcem zdecimované lesy na Vysočině sice značně omezují množství i pestrost zejména mykorhizních druhů, ovšem tam, kde se smrkový porost ještě drží, se dají stále nalézt hřibovité druhy jako hřib smrkový, hřib kovář a jistě i oblíbený hřib hnědý. Známé křemenáče s načervenalými klobouky a tmavé kozáky asi netřeba představovat. Stačí najít osiky, břízy, smrky či borovice nebo habry a už mohou být zařazeny do jídelníčku. Jsou chuťově výborné a mají výhodu, že nečerviví a jsou všechny jedlé.

O poznání horší je to s růžovkami. Ty nejen že bývají často červivé, ale jsou též zaměnitelné za značně jedovatou muchomůrku tygrovanou.

Muchomůrka růžovka /Amanita rubescens/, lidově masák – nese název od světle červenohnědého až masově zbarveného a masitého klobouku. Jak napovídá název houby, růžovka má na sobě vždy něco růžového, především místa, kde jsou požerky od larev a slimáků. I poraněná místa pozvolna růžoví, třeba na řezu. Dobrým rozlišovacím znakem je též blanitý, na vrchní straně rýhovaný prsten, a hlíza na spodku třeně je bez obruby a bez pochvy. Tyto tři znaky spolehlivě odliší tuto vynikající a všestranně použitelnou houbu od všech ostatních druhů muchomůrek.

Takže „do bot a do sedel“, mnoho krásných úlovků, užívejte příjemně dní dovolených a prázdnin a hlavně klidu a pohody.