Říjnové babí léto
Do poloviny měsíce se houby ještě daly najít, ač s hřibovitými je to letos dosti hanebné. Suché slunečné a větrné počasí s ranními mrazy v závěru měsíce udělalo své. Nic nebylo platno ranních mlh na otevřených prostranstvích tvořících jinovatku, kdy byl již skutečně problém najít nějakou houbu i na přirozeně vlhkých lokalitách. Zato to byl krásný měsíc plný barevného listí a poněkud zubatého sluníčka lákajícího k procházkám. A tak se s vámi přece jen mohu podělit o několik zajímavých nálezů. Na zemi v opadu plném loňského a už i letošního listí, kousků dřeva, větviček a trávy, na mne vykoukla malinká helmovka krvavá /Mycena sanguinolenta/. Běžná helmovka s tmavě červeně lemovaným ostřím lupenů při poranění ronící červenohnědou tekutinu, která pěkně barví prsty. Pod smrky jedlá šťavnatka tečkovaná /Hygrophorus pustulatus/ rostoucí při dobrých podmínkách hojně a ve skupinkách. Na starším ohništi po pálení větví mi udělaly radost hned dvě houby – šupinovka spáleništní /Pholiota higlandensis/ tzv. antrakofilní druh, který se objevuje často a poměrně záhy na lesních spáleništích. Ovšem opravdovou radost mi učinila druhá z hub – liškovec spáleništní /Faerberia carbonaria/ s nálevkovitým kloboukem a nízkými až žilnatými lupeny připomínající lišty lišek. Je uveden v červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii EN (ohrožený druh). Další houbou rostoucí pro změnu na tlejícím dřevě, pařezech, ale i na pilinách po těžbě dřeva, je jedovatá čepičatka jehličnanová /Galerina marginata/. Obsahuje obdobné toxiny jako muchomůrka zelená. Vůně je nevýrazná, moučná. Když na ni narazíte, je dobré si ji nakoukat. Je třeba skutečně zvýšené opatrnosti při sběru jedlé opeňky měnlivé, kterou jsem zmiňoval v září i s fotografií, neboť jí může být až šálivě podobná. Viz snímek se sedmi plodnicemi (plodnice uprostřed velice zdárně imituje opeňku). Podél lesní cesty mezi kopřivami drobnými větvičkami a trávou mě svojí něžnou růžovou barvou potěšila další, bohužel jedovatá houba - helmovka narůžovělá /Mycena rosea/. Na stejném substrátu jsem objevil i lysohlávku tajemnou /Psilocybe arcana/. Halucinogenní druh houby, pro níž je charakteristické modrání, a které bylo letos požehnaně k radosti jejích obdivovatelů. Jestli teď očekáváte, že budu popisovat zážitky s touto houbou o tom, jak jsem vzhůru nohama prolétával červeným lesem plným modrého mechu a duhových ptáků, tak vás asi zklamu. Na experimenty tohoto typu se cítím již poněkud stár. Velikou radost mi udělala vřeckovýtrusá houba z čeledi desticovitých ucháč čepcovitý /Gyromitra infula/. Měl jsem jednu lokalitu u obce Rohy, která byla zdecimována kůrovcem a následně lesní technikou, že jsem se musel rozloučit s tím, že ho tam ještě někdy potkám, proto mi nová lokalita udělala radost. Další vřeckovýtrusá houbička rostoucí roztroušeně až vzácně ve vlhkém mechu na opadaných jehlicích smrků nebo jedlí - je čapulka jedlová /Heyderia cucullata/. Podle předpovědí počasí by nám mělo v listopadu zapršet, tak třeba se ještě dočkáme nějakých těch podzimních a pozdně podzimních druhů hub. Mějte se hezky a buďte zdrávi.