Prosinec 2023
Prakticky celou střední Evropu zasáhlo velice silné sněžení hned v prvních prosincových dnech. Po mrazivých dnech nastalo oteplení s mlhami a vysokou vlhkostí vzduchu. Občas vykouklo slunce nebo bylo polojasno, později se zatáhlo a přišel déšť, k tomu se připojil čerstvý vítr, a dokonce se objevila i bouřka. Před Štědrým dnem opět nasněžilo a krajina se podruhé zahalila sněhovou pokrývkou. Ale jen nakrátko, neboť teploty nad bodem mrazu zapříčinily tání sněhu, což způsobilo stoupání vody v korytech potoků i řek a často i záplavy. A řeka Oslava po delší době opět vypadala jako skutečná řeka. Pravda, trochu bouřlivější, zato plná vody, ale naštěstí se nevylila ze břehů. V mém „cvakání“se nejčastěji objevují snímky se sněhem. Obzvlášť pěkný byl potůček za humny pomalu se klikatící směrem k řece.
Objevila se hlíva hnízdovitá /Phyllotopsis nidulans/, která je stále ještě zapsána v Červeném seznamu jako téměř ohrožený druh (NT). Není to jedlý druh, ale zaujme jednak svojí barvou, tak svou nepříjemnou vůní. Roste po celý rok, více ale v chladnějších obdobích roku (na listnáčích i jehličnanech).
Na padlém kmeni břízy na mě vykoukl hojný choroš - březovník obecný /Piptoporus betulinus/, který napadá oslabené stromy jako parazit a pokračuje na mrtvém dřevě jako saprotrof. Někteří lidé používají v léčitelství čajový vývar z této houby (chuť je jinak nakysle palčivá - odporná), a to pouze když je houba velmi mladá, měkká a připomíná tvarem míček.
Na stojícím dubu rostl ohňovec statný /Phellinus robustus/. Roste celoročně a postupně přirůstá po mnoho let, a dokáže růst i na mrtvém dřevu. Roste výhradně na dubech (podobné druhy rostou na jiných dřevinách, proto je zde vhodné pro určení zaznamenat strom) a patří mezi nejrobustnější ohňovce.
Opět jsem objevil šedopórku osmahlou /Bjerkandera adusta/, která má jednoleté plodnice a roste na oslabených nebo tlejících kmenech listnatých stromů (vzácně i jehličnanů). Způsobuje bílou hnilobu. Šedopórka se dobře pozná podle šedých rourek.
Velmi hojná kornatcovitá houba pevník korkovitý /Stereum rugosum/ roste na dřevě listnáčů (líska, olše, habr). Při poranění se rychle zbarvuje do červena.
A na stejném stromě se objevila i rosolovka listovitá /Phaeotremella frondosa/, která parazituje na podhoubí předešlého druhu. V nedávné době se druh rozdělil na dva příbuzné druhy, z nichž jeden parazituje na listnáčích na pevníku korkovitém, druhý na jehličnanech na pavníku krvavějícím.
A jako poslední samozřejmě k zimnímu období patří čerstvá, jedlá penízovka sametonohá /Flammulina velutipes/, trsovitě rostoucí na listnatých stromech. Až půjdete na procházku, nezapomeňte se po ní poohlédnout.
Do nového roku Vám, milí, přeji pevné zdraví a vykročení tou správnou nohou, abychom zůstali jako správní milovníci lesa pozitivně naladěni. Tedy přeji akutní euforii, chronickou spokojenost, a nevyléčitelný optimismus. A k tomu radost z procházek přírodou, našim mykologům spoustu vzácných nálezů a nám plné košíky!