Přednáška „Mykologický rok 2021 na Vysočině“
Po drobných peripetiích s nastavením promítacího zařízení a po prodiskutování plánované vycházky k Brožově skále, a zpráv o růstu hub, nám Ing. Jiří Burel představil svoji velmi zajímavou prezentaci loňských TOP nálezů z různých lokalit z Vysočiny, jako NPR Radostínská rašeliniště, NPR Ransko, PR Pod Kamenným vrchem, okolí Pelhřimova a dalších, které navštívil během roku, i těch, na kterých prováděl výzkumy. S popisem lokalit nás též provedl jednotlivými nálezy z celého roku. Prezentace asi sedmdesáti druhů hub byla provázena fotografiemi a okomentována různými detaily, které se hodí pro určení té které houby. Například řasnatka modromléčná /Peziza saniosa/ - u čerstvých mladých plodnic po poranění roní modrající tekutinu. Je to vzácná řasnatka uvedená v Červeném seznamu v kategorii CR (kriticky ohrožený druh) a roste nejčastěji na vápnitých půdách. Nebo nádherná ploskovička olivová /Catinella olivacea/, která roste především na větších mrtvých kmenech buků. Je uvedená v Červeném seznamu v kategorii NT (téměř ohrožený druh). A další velmi vzácná vřeckovýtusá houba pazoubek zelený /Microglossum viride/. Roste na zemi ve vlhkých jehličnatých lesích na holé půdě nebo v mechu. Je to opět červenoseznamová houba EN (ohrožený druh) a dokonce zákonem chráněný druh. Ze stopkovýtrusých hub mě zaujala drobná vláknice mokřadní /Inocybe acutella/, která má klobouk s výrazným středovým hrbolem. Roste na podmáčených stanovištích v mykorhize s vrbami i tento druh houby je uveden v Červeném seznamu makromycetů ČR jako DD (druh s nedostatečně známým rozšířením). Nebo drobná a něžná voskovička černotečkovaná /Camarophyllopsis atropuncta/ rostoucí na vápnitých podkladech, loukách, křovinatých stráních apod. Zde nás Jiří upozornil na černě tečkovaný třeň, kdy záleží na úhlu pohledu, protože tečkování je vidět především při pohledu zespodu, a názorně nám toto ukázal na dvou fotografiích. A opět je to houba uvedená v Červeném seznamu jako CR (kriticky ohrožený). Ve své prezentaci Jiří uvedl i hřibovité druhy, například hřib dřevožijný /Buchwaldoboletus lignicola/ (EN). Parazituje na podhoubí hnědáku Schwenitzova a objevuje se vzácně na tlejících pařezech nebo kořenech jehličnanů. Nádherný byl také hřib bronzový /Boletus aereus/, který roste v teplejších oblastech v listnatých lesích, ale i na hrázích rybníků pod duby, buky a habry, tentokrát vyrostlý v Jihlavě na Březinkách. Hřib bronzový je sice jedlý, ale pro svou vzácnost by neměl být sbírán. Velmi pěkný byl též hřib horský /Butyriboletus subappendiculatus/, který preferuje vyšší polohy a na Vysočině se objevuje výjimečně. Roste pod smrky nebo jedlemi. Jde o ohrožený druh (EN) uvedený v Červeném seznamu a pro svoji vzácnost by také neměl být sbírán. Nálezy těchto druhů by bylo vhodné oznámit některému z mykologických pracovišť. Po ukončení prezentace a doplňujících dotazech následovala debata nejen o houbách.