Poslední houbaření v roce 2021
Chladné prosincové počasí s mrazy a sněhovými srážkami už začínaly předpovídat konec letošní houbařské sezony. Přesto se mi vždy při oblevách podařilo najít, především v okolí potoků a řek, několik známých druhů hub. A to jak typicky zimních, které se objevují v chladných a vlhkých měsících roku, tak i ty, u kterých to není pravidlem a přestály mrazy pod příkrovem sněhu, popřípadě vyrazily právě při oteplení.
Byly to především jedlé penízovky sametonohé a hlívy ústřičné. Pařezník pozdní /Panellus serotinus/ jsem zmiňoval již v listopadu, jen se do sbírky přidaly další: pařezník obecný /Panellus stipticus/ - poměrně hojná houba rostoucí ve skupinách, která kvůli své hořkosti není poživatelná, a pařezník jemný /Panellus mitis/ - drobná houbička vyskytující se většinou na dřevě jehličnanů. Pařezníky jsou dobře rozeznatelné díky zvláštně utvořeným třeňům, ze kterých vějířovitě vyrážejí lupeny. Například jim podobné hlívy takovýto třeň nemají.
Další houba, pro kterou je charakteristický výskyt v chladném období roku, je helmovka pařezová /Mycena tintinnabulum/. Doslovný překlad latinského názvu znamená zvonek. A skutečně, když na tuto poměrně hojně se vyskytující houbu narazíte, nabudete dojmu, jako by se stovky zvonečků domluvily a vyrostly naráz vedle sebe, až pokrývají celý substrát, v tomto případě pařez olše. Škoda, že jsou tyto helmovky pro houbaře bez užitku. Krásné fialové zbarvení měla čihovitka masová /Ascocoryne sarcoides/. Je to drobná nejedlá dřevokazná vřeckovýtrusá houba. Má plodnice dvojího typu - u anamorfního stadia, kdy se rozmnožuje nepohlavně má spíše laločnatý a lopatkovtý tvar, zatímco u telemorfního (pohlavního) stadia jsou plodnice miskovité a zvlněné až ploché.
Další zajímavá houba byla rosolovka listovitá / Tremella mesenterica/. Je žlutě zbarvená, různě laločnatě zprohýbaná a rosolovité konzistence. Objevuje se především za vlhkého a deštivého počasí. Je jedlá, ale málo vydatná, sbíráme jen pružné a pevné plodnice. Dle literatury má léčivé imunostimulační, protizánětlivé, antialergické a další vlastnosti. Ač to tak nevypadá, je to stopkovýtrusý druh houby, stejně jako další žlutě zbarvená - kropilka / Dacrymyces/. Rozlišení kropilek je makroskopicky velmi složité. Soudě dle substrátu (borovicová větev) by se mohlo jednat o vzácnější druh - kropilku estonskou /Dacrymyces estonicus/. Hojně se vyskytující druh houby rostoucí na mrtvém dřevě smrku je černorosol smrkový /Exidia pithya/. Plodnice jsou rosolovité od hnědé až po černou barvu, roste obvykle ještě v kůře. Za sucha sesychá do černého povlaku a za vlhkého počasí se opět oživí. Podobný je černorosol bukový rostoucí na listnáčích.
Rok utekl jako voda, každý měsíc jsem se pokusil čtenářům stránek Mykologického klubu Jihlava představit aktuálně rostoucí houby v daném měsíci. Nejsem mykolog ani fotograf, přesto doufám, že se Vám články líbily, udělaly radost a třeba podnítily k návštěvám přírody. Přeji Vám v tomto letošním roce mnoho zdraví, sil a spoustu krásných, bohatých i zajímavých nálezů.