Podzimní vycházky
Jihlavský mykologický klub pořádal ve druhé polovině roku 2019 tři vycházky. První z nich se uskutečnila 7. září v okolí Čeřínku u Jihlavy. Přestože již od ranních hodin poprchávalo, sešlo se 22 zájemců. Déšť během cesty ustal a na Čertově hrádku již nebylo pláštěnek třeba. K zajímavým nalezeným houbám toho dne patří bondarcevka horská, která roste na bázi živých kmenů, kořenů a pařezech jehličnanů, zejména jedle, v přirozených lesích. Rovněž nález muchomůrky zelené v poloze nad 700 m.n.m. nebývá častý. Účastníci si tak mohli na jejích plodnicích připomenout důležité rozpoznávací znaky. A přesvědčit se také o tradovaném omylu, že slimáci jedovaté houby nežerou. Jak dokumentuje fotografie, právě si na ní jeden slimák pochutnává. Nedaleko místa srazu ještě našel Jiří Burel v porostu vrby šedé houževnatec vonný, který je uveden v Červeném seznamu.
Druhá vycházka, 21. září, trasa vedla v okolí Špičáku u Jihlavy. Na ní byl očekáván velký výskyt hub. Předpokladem k tomu byly vydatné srážky v prvním týdnu září. Naděje se zcela nenaplnily co do druhové bohatosti, ale zato bylo nalezeno několik vzácnějších druhů hub. Na padlých kmenech buků rostl nehojný rezavec pokožkový a také šupinovka ježatá uvedená v Červeném seznamu. V přirozených lesích se rovněž daří vzácnější strmělce drobnovýtrusé, nalezené na pahýlu buku. Vycházka měla za cíl kromě jiného zmapovat výskyt hub před výstavou konanou o týden později.
Třetí vycházka, spojená se zamykáním lesa, byla naplánována na 26. září. Po ranní mlze, která se se však brzy rozplynula, vysvitlo slunce a rozzářilo zlatavé listí buků a tváře přítomných houbařů. Z dáli se ozýval hluk motorové pily zakusující se do smrků napadených lýkožroutem smrkovým. Ani tomuto místu se kalamita nevyhnula. My jsme se však pohybovali v oblasti, kde jsou kromě smrčin také bučiny a borové lesy. A již od prvních metrů po zahájení vycházky jsme nacházeli houby. Jiří Burel téměř nestačil určovat. Košíky se plnily i jedlými houbami. Zaujala nás čirůvka havelka, která byla v minulosti častá, v nedávné době však rostla jen málo a nyní se opět objevuje. Zajímavé byly i nálezy běžných hub na netradičních substrátech. Hlíva ústřičná roste převážně na listnáčích, ale lze ji občas najít i na smrkových pařezech. Zato měkkouš kadeřavý, známý svým růstem na bukovém dřevě, jsme viděli na ležícím kmenu borovice poprvé. Pozornost budily pěkné barevné houby. Mezi ně patří dekorativní zrnivky, bělochoroš modravý, korunokyjka svícnovitá či kuřátka nazelenalá. Překvapil nás lošáček tmavý, který je v Červeném seznamu. Často rostly také bedly vysoké a červenající. Nicméně některé nálezy bedel byly posléze přehodnoceny na jedovatou bedlu zahradní a raději ponechány v lese. Potěšily také čirůvky fialové a strmělky mlženky. Strmělky mlženky jsou však dost aromatické a ne všichni je mají v oblibě. Určitě se ale každý rád podívá na neobvyklou plodnici, srostlici mlženky. Z dalších nalezených druhů namátkou ještě jmenuji penízovky, špičky, slizáky, pavučince, třepenitky, holubinky, ryzce, strmělky, muchomůrky, helmovky a různé kornatce. Závěr vycházky patřil nejmladším účastníkům, kteří symbolicky, za recitování vtipné básničky, zamkli les. Poděkování patří všem, kdo vycházky organizovali, a rovněž účastníkům.
Text a foto L. Hašek