Houby v dubnu
Co se týče teplot, byly v měsíci dubnu spíše podprůměrné. Chladna a jarní mrazíky se podepsaly i na růstu hub. Teploty sice postupně, leč pomalu stoupají a odráží se to i na snímcích. A protože jsem zatím neměl štěstí na větší druhy, budu se věnovat těm drobnějším, ale o to krásnějším, které jsem na procházkách objevil.
Ve smrkovém lese na ztrouchnivělém pařezu mě hned potěšila kalichovka zvonečková /Xeromphalina campanella/, nápadná oranžově zbarvená kráska se sbíhavými lupeny. Další nádherná houba velmi malého vzrůstu, ovšem o to krásnější, na mě čekala v sousedícím bukovém hájku ukrytá pod listím. Jmenuje se chlupáček bělostný /Lachnum virgineum/. Jsou to drobounké vřeckovýtrusné bílé mističky, na okraji i spodní straně pokryté krátkými bílými brvami. Roste na větvičkách, kouscích dřeva, nejčastěji na bukových číškách a listí. Při přehrabování listí jsem hnedle narazil i na dřevnatku číškomilnou /Xylaria carpophila/. Jsou to takové špičaté, někdy rozdvojené plodničky, které vyrůstají, jak název napovídá, na opadaných tlejících bukvicích. O pár dní později na tom samém místě, jen o kousek dál poblíž velké borovice, které se z nějakého důvodu zalíbilo vyrůst mezi listnáči, opět odhrabuji listí a konečně nalézám houbu s kloboukem a třeněm. Je velice podobná penízovce smrkové. Po chvíli dloubání vytáhnu borovou šišku, se kterou je plodnička spojena takovým kořínkem. Mám tedy dvě možnosti - penízovka provázková nebo penízovka nahořklá. Kousíček ochutnám - je hořký. Přikláním se tedy k variantě penízovka nahořklá /Strobilurus tenacellus/ Bezpečně se tyto dva druhy rozeznají mikroskopicky podle tvaru cystid a výtrusů (p. nahořklá /S. tenacellus/ má cystidy vřetenovité a špičaté a výtrusy více ledvinovité, p. provázková /S. stephanocystis/ cystidy na vrcholu zaoblené a výtrusy více oválné). O trochu větší houba, která mě zaujala, byl houževnatec přivázlý /Neolentinus adhaerens/, nehojná, roztroušeně rostoucí houba na zetlelém dřevu jehličnanů, smrků a jedlí. Přivedla mě k tomu mírná anýzová vůně mezi třeněm a sbíhavými lupeny a lupeny, které jsou nevýrazně zoubkaté. No a teď, při sobotní vycházce, mě zaujala terčka šišková /Rutstroemia bulgarioides/. Trochu mě zamrzelo, že není čerstvější, ale i tak mi udělala radost. Tato vřeckovýtrusá houbička roste na smrkových šiškách ve vlhkých smrčinách, častěji na rašeliništích. A poslední fotografie se týká mého prvního letošního ucháče obecného /Gyromitra esculenta/, který začíná růst na zbytcích po těžbě dřeva.
Mějte se krásně, užívejte jara a sluníčka a hlavně buďte zdraví.