Houby od července do září
V červenci a srpnu jsme se dočkali vysokých teplot, kdy na jejich přelomu občas přišla nějaká ta bouřka, zvláště první polovina srpna byla pro milovníky houbaření docela zajímavá. Ovšem konec měsíce byl opět ve znamení slunečných dní, kdy vysychaly louže i potoky a v řece Oslavě bylo žalostně málo vody. Ale byly to měsíce krásných dovolených a prázdnin, a doufám, že jste si odpočinuli a nabrali dostatek sil. Připravil jsem z těchto měsíců několik fotografií, které asi nepotřebují komentáře, protože jsou to druhy velmi známé a často nacházené.
Září se neslo opět v duchu slunečných dní a babího léta. Napršelo poměrně málo (v dešťoměru umístěném na zahradě jsem naměřil 8; 5 a 1mm). Ale pojďme se podívat, co nám září přineslo.
Velmi mě zaujala velká holubinka bílá /Russula delica/. Nejprve jsem si myslel, že je to holubinka akvamarínová s modrozelenavým proužkem na spodku lupenů, který ale chyběl. Je popsána řada obměn obou druhů a k přesnému určení je třeba mikroskopu. Houba je to křehká, tuhá, při poranění a stářím hnědnoucí, chuť v lupenech palčivá. Je to nejedlý druh holubinky.
Klobouk paprskovitě šupinatý má čechratka olšová /Paxillus rubicundulus/. Zpočátku podvinutý, často rozpraskaný, světle okrové až rezavě hnědé barvy. Lupeny má husté, úzké a částečně větvené. Třeň je směrem k bázi zůžený. Je to minimálně "podezřelá" houba a předpokládá se, že může mít stejné nebezpečné účinky jako podobná čechratka podvinutá.
Na tlejícím dřevě listnáčů, vrb, topolů, olší se můžeme setkat se štítovkami z okruhu štítovky jelení. Štítovka vrbová /Pluteus salicinus/ má v mládí polokulovitý klobouk, později zvoncovitě sklenutý se širokým středovým hrbolem. Je šedý, šedohnědý, někdy s olivovým nebo modrofialovým odstínem. Má husté bílé lupeny, které zbarvuje výtrusný prach dorůžova.
Něžná bílá houba žebernatka maličká /Delicatula integrella/ vyhledává vlhké a stinné lokality, rokliny, okraje potoků, mokřady. Roste na tlejícím dřevě listnáčů, někdy i na dřevních zbytcích a v bylinném detritu. Klobouk je nejprve zvoncovitý, později sklenutý, nakonec vmáčklý, na okraji brázditý, bělavý s prosvítajícími lupeny. Lupeny jsou velmi řídké, žebrovité, někdy videlné a většinou nedosahují okraje klobouku.
Ostatní houby opět nechám pouze ve formě fotografií pro potěchu oka.
Je před námi celý podzim a tak se můžeme těšit na další krásné úlovky.
Doufejme v jejich hojnost - už jen pro to, že se blíží výstava hub, na které si budeme moci prohlédnout houby rostoucí na Vysočině. Všem pořadatelům přeji maximální účast návštěvníků, mnoho skvělých nálezů a sil k výkonu, který ta spousta práce obnáší.
Uvidíme, co přnese říjen :-)